Cloud computing aneb vzhůru do oblak?

03. 08. 2010

Motto: Máte-li hlavu v oblacích, zůstaňte nohama na zemi. „Cloud“ je všude, alespoň co se odborných diskusí týče. Patří do kategorie slov, jako je „outsourcing“. Hovoří o něm každý, málokdo myslí totéž a skoro nikdo tomu příliš do hloubky nerozumí... Zaujal mne článek Paula Maritze, Presidenta společnosti VMWare, který do „oblaku“ vnáší dříve (alespoň mnou) nečtené aspekty, proto jsem se rozhodl alespoň volně vám nejdůležitější myšlenky přeložit. Snad najdete sílu v případě, že o oblačném řešení služeb IT uvažujete, přečíst tento článek, který ukazuje na principy, výhody i temná zákoutí cloud computingu. Dovolím si škaredě používat slovo Cloud v jazyce českém a skloňovat jej, jako by se nechumelilo. Také mu drze přiřadím mužský rod, ještě se tak motat okolo názvosloví. Cloud computing představuje posun k novému způsobu řešení IT. Pro firmy je to často spojeno s efektivitou IT, pružností a nejlepším způsobem, jak provozovat, spravovat a umisťovat aplikace. Začne-li se ale uvažovat o přesunu k cloud computingu, podniky se často obávají bezpečnosti zákaznických a firemních dat, nízké úrovně kontroly infrastruktury a nastolují otázky odpovědnosti a dozoru. V tomto článku popíšu vztah virtualizace a cloudu a zodpovím otázky, které bývají pokládány ve vztahu s budováním jeho infrastruktury. Aspekty privátního cloud computingu. Co je privátní cloud comupting? Gartner definuje privátní cloud jako „způsob využití výpočetní techniky, kde jsou škálovatelné a pružné IT funkce doručovány jako služba interním klientům použití internetových technologií.“ V praxi privátní cloud funguje stejně jako veřejný s výjimkou toho, že implementace je interní dané organizaci a přístup je omezen na vnitřní uživatele. Přesto ale potřebuje směrem k uživateli podobné rozhraní, jako má externí služba. Infrastruktura, která je uživateli skryta musí být škálovatelná, sdílená, automatizovaná a pružná. Jaké jsou výhodu privátního cloudu? Podobně jako u cloudu veřejného jsou privátní služby jednoduché pro nové uživatele, nastavení služby z hlediska uživatele je časově nenáročné, proces jasný a nepotřebuje žádné složité implementace. Je škálovatelný, takže uživatel nepociťuje žádná omezení, a je pružný, čili roste a smršťuje se podle využití. Koncový uživatel platí za využití privátního cloudu podle použití a nikoli podle fixních implementačních nákladů. V neposlední řadě také umožňuje snadnější migraci k veřejným službám, pokud k nim v budoucnu bude moci dojít. Lze privátní cloud chápat jako dobře běžící datacentrum? I když je to velmi častá otázka, porovnává nesprávné věci. Privátní cloud je způsob architektury a dodání služby. Dobře pojaté datové centrum poskytuje mnoho služeb, které mohou, ale nemusí obsahovat privátní služby cloudu. Jediný okamžik, kdy je srovnání na místě je například datové centrum (jako Google), které se týká velmi malého počtu služeb. Velké organizace zase mohou nákladově efektivně využívat veřejné služby a interně provozovat ve svém datacentru dobře běžící služby, které nemají architekturu cloudu (například často se vyvíjející interní aplikace). Proč budovat privátní cloud namísto využití veřejných služeb? Přestože přísliby cloud computingu jsou jistě veliké, dnes je dostupný pouze omezený počet služeb. Některé služby v cloudu budou vždy založeny na velkém počtu klientů, velkém objemu dat nebo na reklamě (Google), tedy ne na požadavcích podnikové sféry. Služby, které mají specifické výkonnostní, bezpečnostní nebo jiné požadavky (právní, požadavky na dosažitelnost atd.) možná nebudou nějaký čas nebo vůbec nikdy poskytovány v cloudu. Současná situace: Technologie, potřebné k vybudování robustních veřejných služeb jsou často nedospělé nebo neexistují vůbec. Schopnost přesouvat virtuální stroje k a od poskytovatelů služeb se teprve stává realitou. Cenové a licenční modely pro veřejný cloud computing jsou nevyzrálé Také trh poskytovatelů veřejných služeb je velmi nevyspělý a povede ke vzniku nových a zániku jiných. Doporučení pro takto zaniklé poskytovatele služeb a standardy pro zotavení se z této pozice nejsou definovány. Ze všech těchto důvodů má budování privátních cloudů (to ů s kroužkem si prostě neodpustím) dobrý obchodní smysl, alespoň dokud nevyspějí služby veřejné. Je privátní cloud to pravé pro podniky všech velikostí? Ne. Hlavní výhodou a racionálním důvodem pro budování cloudu je vlastnictví sdílených zdrojů a ekonomické důvody škálování. Malá firma, která nemá dostatek zdrojů ke sdílení, nebude schopna vyvodit z privátního cloud computingu žádnou finanční výhodu. Obvykle bude lépe fungovat, soustředí-li se na operativní zlepšení a konsolidaci a použití externích cloudových (vyžívám se) služeb, jakmile vyspějí. Záleží tak vždy na ceně, návratu investic a zhodnocení vyspělosti nabídek veřejného cloudu. Jsou nějaké modely cloud computingu mezi plně veřejným a plně privátním? Jistě, a tyto hybridní modely se stanou patrně nejběžnějšími. Dva rozměry, popisující šíři možností mezi zcela veřejným a zcela privátním cloudem jsou – přístup (je to omezené nebo může službu použít každý?) a –vlastnictví/kontrola (mají uživatelé implementaci pod kontrolou a vlastní ji, nebo to celé dělá třetí strana?). Působivé příklady mohou být virtuální privátní cloud, (kde třetí strana limituje přístup k některým IT zdrojům na jedinou osobu), specifickou průmyslovou službu (kde třetí strana poskytuje služby úzkému trhu), komunitní služby (sdílené pouze úzkou komunitou subjektů) nebo službu pro řetězec dodavatelů, (kde podnik otevírá svůj privátní cloud úzké skupině obchodních partnerů této firmy) Jaké jsou základní kameny služeb privátního cloudu? Služba privátního cloudu má samoobslužné rozhraní, které také umožní vidět cenu služby. Dále je poskytnutí služby automatizováno, bez ručních zásahů. Zdroje jsou realokovatelné tak, aby byly používány efektivně. Jak začít? Dříve než firma koupí technologie na zbudování privátního cloudu, musí porozumět službám, které vlastně poskytuje, požadavky na ně a jejich cenu. Ne každá služba je adekvátní pro nasazení do privátního cloudu. Každá služba je jiná a musíte vyhodnotit nabídku veřejných služeb, jestliže existují nebo brzy budou. Pakliže se investice do zbudování privátního cloudu vrátí rychleji, než vyspěje služba veřejná, pak je žádoucí tuto službu do privátního cloudu zahrnout. Stane se každá IT služba cloudovou – ať už privátní nebo veřejnou? Ne. Cloud computing je vhodný pro služby, které jsou relativně standardizovány napříč podniky a neliší se, nejsou upravovány na míru. Klíčem ke (to bude bonbónek) zclaudování služby je právě eliminace nepotřebných úprav a customizací a jejich nezávislost na konkrétním typu podniku, standardizované rozhraní, které je obecné pro všechny. Existují naopak služby, které odlišují jednotlivá podnikání, které se mění v závislosti na změnách v podnikové organizaci a které mají tendenci být velmi silně přizpůsobené uživateli. Klíčové pro tyto služby je zvýšení integrace služby a podnikání, umožnění dynamických změn. Takové služby nejsou pro cloud vhodné, ačkoli mohou mít vliv na privátní nebo veřejné cloud služby hlouběji v infrastruktuře (například záloha storage atd.) Jak se privátní cloud bude vyvíjet? Na nejvyšší úrovni projde těmito třemi fázemi: Rané služby privátních cloudů budou osamocené, monolitické a přizpůsobované díky nedostatku ucelených řešení. Postupem času bude více a více privátních cloudů budováno na hotových řešeních. Stanou se sdílenými pro velké podniky, dojde k jejich strukturování (například dvě různé služby, které budou využívat sdílené „spodní vrstvy“ Později se objeví hybridní modely, kde se privátní cloudy budou napojovat na veřejné služby (například vyrovnání nedostatků vlastních zdrojů pomocí „zapůjčení výkonu“ při špičkách). Během této doby budou mít velké podniky možnost cloud vytvořit zcela privátní, zachovat hybridní model nebo přejít na veřejné služby zcela.